V roce 2025 se koncept autonomních vozidel přestává jevit jako vzdálená budoucnost. I když plně autonomní auta (úroveň 5 dle SAE klasifikace) nejsou zatím běžně k vidění v každodenním provozu, Česká republika udělala v posledních letech značný pokrok v oblasti testování a provozování autonomních systémů řízení. Některé oblasti již zažívají provoz bez řidiče – a to nejen v rámci uzavřených polygonů, ale i na veřejných komunikacích.
Praha jako centrum testování autonomních technologií
V hlavním městě se již několik let testují autonomní vozidla díky spolupráci soukromých firem, univerzit a městských institucí. V roce 2023 zde začal pilotní projekt autonomního minibusu, který přepravoval cestující mezi stanicemi metra B Nové Butovice a kancelářskou zónou Waltrovka. Tento minibus, vybavený senzory LIDAR, kamerovým systémem a umělou inteligencí, byl sice stále pod dohledem operátora, ale většinu jízdy zvládal zcela bez zásahu člověka.
Od začátku roku 2025 byl tento systém rozšířen a vozidla nyní jezdí zcela autonomně v určitých časových oknech (například večerní hodiny a víkendy), kdy je provoz méně intenzivní. Projekt probíhá pod dohledem Ministerstva dopravy a je považován za první skutečný příklad veřejného provozu bez řidiče v České republice.
Brno: Univerzitní testovací zóna a průmyslová spolupráce
Brněnská Vysoké učení technické (VUT) a společnost Valeo spolupracují na vývoji autonomních systémů od roku 2021. V areálu Technologického parku Brno již od roku 2024 jezdí autonomní vozidla, která slouží pro vnitroareálovou dopravu studentů a zaměstnanců.
Na rozdíl od Prahy se zde jedná o uzavřený prostor, nicméně vozidla zde fungují zcela bez řidiče, a to za všech denních i nočních podmínek. Získaná data se využívají k vývoji navigačních algoritmů, schopnosti detekce překážek a rozpoznávání dopravního značení. Brno se tak stává významným centrem výzkumu autonomní mobility v Česku.
Ostrava a průmyslové parky: Autonomní logistika
Dalším městem, kde autonomní vozidla už opravdu jezdí bez řidiče, je Ostrava. Zde se zaměřili na průmyslové využití – především v logistice. V průmyslových parcích jako je Mošnov nebo Hrušov zajišťují autonomní nákladní vozidla přepravu zboží mezi sklady a výrobními halami.
Díky 5G síti a přesné geolokaci jsou tato vozidla schopna provádět komplexní manévry, včetně nakládky a vykládky bez lidského zásahu. Projekt je veden v kooperaci s firmami jako Hyundai Mobis, které testují i tzv. platooning – tedy jízdu více autonomních vozidel ve formaci. V těchto areálech se pohybují i robotická doručovací vozítka, která autonomně doručují zásilky z distribučních center.
Výzvy a legislativa
I přes pokrok je třeba si uvědomit, že autonomní doprava stále čelí mnoha výzvám. Největší z nich je legislativa, která sice umožňuje pilotní provoz autonomních vozidel, ale běžné využití ve smíšeném provozu s tradičními vozy je stále limitováno.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích umožňuje provoz bez přítomnosti řidiče pouze po schválení výjimky Ministerstvem dopravy, a to za specifických podmínek (např. ohraničený prostor, dohled, omezená rychlost). V roce 2025 však probíhá novelizace, která by mohla tyto možnosti rozšířit, zejména pro městskou dopravu a logistiku.
Budoucnost autonomní dopravy v ČR
Pokud bude trend pokračovat, lze očekávat, že do roku 2030 se autonomní vozidla rozšíří i do běžného provozu. Soukromé společnosti jako Škoda Auto, Tesla, nebo Waymo se již aktivně zajímají o spolupráci s českými institucemi. Klíčem bude důvěra veřejnosti, právní jistota a infraštruktura připravená na digitální řízení.
Autonomní auta v ČR v roce 2025 tedy skutečně jezdí bez řidiče – zatím v omezeném režimu, ale s velkým potenciálem do budoucna. Z testovacích polygonů se přesunula do reálných podmínek, a Česká republika tak míří k tomu, stát se jedním z technologických lídrů v oblasti inteligentní mobility ve střední Evropě.
