To, co ještě před pár lety znělo jako sci-fi, se stává skutečností. Česká republika patří mezi země, které již mají legislativu pro autonomní řízení připravenou a nastavenou tak, aby byla využitelná v praxi. Po letech testování a diskuzí je tak vytvořen právní rámec, který umožní nasazení vozidel s různými stupni automatizace přímo do běžného provozu.
Proč byla legislativa nutná
Vývoj autonomních vozidel je velmi rychlý a technologické firmy i automobilky tlačí na jejich uvedení do praxe. Bez právní úpravy by však bylo jejich využívání v běžném provozu právně problematické. Bylo nutné stanovit jasná pravidla, která odpovídají na otázky:
- Kdo nese odpovědnost za nehodu – řidič, výrobce, nebo provozovatel softwaru?
- Jak se má řešit pojištění?
- Kdo kontroluje technickou způsobilost vozidla vybaveného pokročilou umělou inteligencí?
- Jaká je role řidiče v situaci, kdy vůz jede sám?
Bez odpovědí na tyto otázky by nebylo možné autonomní auta do praxe vůbec vpustit.
Stupně autonomie a legislativní vymezení
Nové zákony rozlišují několik úrovní autonomního řízení. Česká legislativa se přitom přibližuje mezinárodním standardům:
- Úroveň 2 – asistenční systémy (například adaptivní tempomat, udržování v pruhu). Zde je řidič stále plně odpovědný.
- Úroveň 3 – částečně autonomní jízda, kdy vůz převezme kontrolu v určitých situacích, například na dálnici. Řidič však musí být připraven převzít řízení.
- Úroveň 4 – vysoká autonomie, vozidlo zvládne jízdu ve vybraných prostředích (např. městské zóny). Zde už nese odpovědnost částečně i provozovatel systému.
- Úroveň 5 – plně autonomní jízda bez volantu či pedálů. Tato úroveň je zatím spíše vizí budoucnosti, ale i na ni legislativa pamatuje.
Povinnosti výrobců a provozovatelů
Nové zákony jasně stanovují, že výrobce autonomního systému musí prokázat jeho bezpečnost, a to jak v laboratorních testech, tak při zkušebním provozu na silnicích. Provozovatel vozidla pak nese odpovědnost za jeho správné používání a aktualizace softwaru.
Klíčová je i povinnost mít zvláštní pojištění pro případ nehody způsobené chybou systému. To zajistí, že poškození účastníci nebudou v právní nejistotě.
Práva a povinnosti řidiče
Pokud vozidlo jede v autonomním režimu, řidič má stále určité povinnosti. U úrovně 3 například musí být připraven převzít řízení do několika sekund po výzvě vozu. U vyšších úrovní se jeho role mění spíše na dohled či zadávání cílů.
Legislativa přitom počítá i s možností, že některá vozidla budou jezdit zcela bez řidiče, například v podobě autonomních taxi nebo doručovacích robotických vozů.
Dopad na silniční provoz
Zavedení autonomních vozů může mít zásadní vliv na bezpečnost i plynulost dopravy. Očekává se:
- snížení počtu nehod způsobených lidskou chybou,
- lepší plynulost na dálnicích díky vzájemné komunikaci vozidel,
- úspora času a energie díky optimalizaci jízdních tras.
Na druhou stranu je nutné připravit se i na nové problémy, například kybernetické útoky na systémy řízení či otázky týkající se ochrany dat.
Česká republika a mezinárodní spolupráce
Česká legislativa se harmonizuje s právem Evropské unie a vychází z doporučení UNECE (Hospodářská komise OSN pro Evropu). To znamená, že autonomní vozidla schválená v ČR budou kompatibilní i se silnicemi v jiných zemích.
Spolupráce probíhá i s automobilkami, univerzitami a technologickými firmami, které testují umělou inteligenci v dopravě.
Přínosy pro praxi
Připravená legislativa otevírá dveře novým službám:
- autonomní taxi služby ve městech,
- logistické konvoje kamionů na dálnicích,
- robotická doručovací auta pro balíky a zásilky,
- autonomní autobusy pro městskou dopravu.
To vše by mohlo v blízké budoucnosti zásadně změnit způsob, jak se lidé a zboží pohybují.
Česká republika má nyní legislativu pro autonomní řízení připravenou pro praxi. Pravidla jsou nastavena tak, aby zajistila bezpečnost, jasně určila odpovědnost a umožnila rychlý rozvoj nových technologií.
Pro běžné řidiče to může znamenat postupný přechod od asistence k úplnému převzetí řízení umělou inteligencí. Pro stát jde o příležitost stát se jedním z evropských lídrů v oblasti moderní mobility.
Budoucnost, ve které nás po silnicích vozí auta bez řidiče, už není jen vizí – díky legislativě se otevírá možnost, že se stane součástí našich každodenních životů.
