Indie je známá tím, že se v ní vyrábí několik velmi levných vozů, spíše oplechovaných motocyklů, pro chudší rodiny. Nejedná se ale o originální nápad, v Evropě bylo podobné vozítko k vidění mnohem dříve.
Za zrodem velmi netradičního vozidla stál italský inženýr Renzo Rivolta. Ve své firmě začal vyrábět chladničky, později začal i s výrobou skútrů. Itálie je však skútrům zemí zaslíbenou, proto bylo velmi těžké obstát v tvrdé konkurenci. Řešením se stalo vozítko Isetta (malé ISO) představené v roce 1953. Na délku mělo jen něco málo přes 2,2 metru a kvůli svým rozměrům i netradiční nástup. Do vozidla se nastupovalo zepředu, celý předek byly jedny velké dveře. Ačkoli se původně jednalo o tříkolku, později bylo kvůli lepší stabilitě dozadu přidáno čtvrté kolo. Obě zadní kola však byla blízko sebe a proto se původní vzhled moc neměnil.
Z dnešního pohledu se nám toto auto může zdát nevyhovující, ale v tehdejší době bylo pro mnoho rodiny dobrou koupí. Větší auta byla tehdy velmi drahá a motocykl nepostačoval k odvozu celé rodiny. Auto bylo proto licenčně vyráběno v mnoha zemích (Německo, Velká Británie, Brazílie a další). Největšího úspěchu dosáhlo v licenci vyráběné automobilkou BMW.
V padesátých letech vyjížděly z bran závodu pouze luxusní modely 501, 502, 503 a 507. Ty se však neprodávaly v dostatečných počtech. Vedení proto rozhodlo o nákupu italské licence na malý lidový vůz. V Mnichově provedli na voze několik úprav (kupříkladu vlastní silnější motor) a za prvních osm měsíců se vyrobilo 10 000 Isett, což bylo více než součet všech ostatních modelů dohromady. Na přelomu padesátých a šedesátých let se už začaly prosazovat větší auta, přesto více jako 150 000 prodaných kusů bylo jednoznačným úspěchem této „bubliny“, jak se jí občas přezdívalo.
Více článků si můžete přečíst na portálu motoristika.cz
