Dnes již není zcela neobvyklé mít ve voze „automat“. Technických řešení pro automatické převodovky je však celá řada. Pojďme si představit ty nejrozšířenější
Robotická převodovka
Mechanicky se jedná o klasickou manuální převodovku, která je ale místo řidiče ovládaná automaticky. Jedná se o celkem levné řešení. Nevýhodou je skutečnost, že neřadí zrovna nejlépe. Spojku ovládá elektronika a tak často dokáže „škubat“. Ani rychlost přeřazení není nejvyšší a tak se díky nízké ceně používá hlavně u malých a levných vozů.
Hydrodynamická převodovka
Místo spojky je u ní použit hydrodynamický měnič momentu. Díky němu se vůz může plynule rozjíždět a na rozdíl od spojky je takřka nezničitelný. Její nevýhodou je vyšší spotřeba, někdy proto bývá kombinována s klasickými ozubenými koly, která slouží pro větší rychlosti. Taková převodovka se nazývá Hydromechanická.
DSG
Dvouspojková převodovka, jak už název napovídá, má dva hřídele se dvěma spojkami. Na jednom hřídeli jsou liché stupně a na druhé sudé. Když vůz zrychluje, převodovka se v klidu přeřadí na vyšší převodový stupeň. Když pak přijde potřeba přeřadit, jen vypne jednu spojku a sepne druhou. Tím je docíleno rychlého a plynulého přeřazení. Toto řešení pochází ze závodních vozů, kde právě rychlost přeřazení byla důležitým faktorem.
Variátor
Jedná se o převodovku s plynulou změnou převodu. Nenajdete u ní tedy jednotlivé rychlostní stupně, jako je tomu u ostatních převodovek. V principu funguje tak, že naproti sobě jsou dva opačně orientované kužele. Mezi nimi je řemen nebo vložené kolo. To se mezi nimi může přesouvat tak, že pokud je u největšího poloměru jednoho kužele, je zároveň u nejmenšího poloměru toho druhého. Kužele se někdy sestaví podobně jako planetové soukolí, pak se převodovka nazývá CVT. Její výhodou je poskytnou vždy ideální převodový poměr, nevýhodou naopak o něco nižší účinnost. Díky svým malým rozměrům se s ní lze část setkat u skútrů, najdeme ho ale i třeba ve vozech Subaru.
Více článků si můžete přečíst na portálu motoristika.cz