Letecká doprava je jedním z nejrychleji rostoucích zdrojů skleníkových emisí na světě. Přestože tvoří zhruba 2–3 % globálních emisí CO₂, její ekologická stopa je vysoká kvůli výškám, kde jsou emise vypouštěny, a častému cestování. A právě proto se stále častěji mluví o vodíkových letadlech jako o klíčovém nástroji pro dekarbonizaci letectví. V roce 2025 už nejde o teoretické úvahy – probíhají reálné testy, vznikají prototypy a začíná se formovat zcela nový ekosystém vodíkové letecké mobility.
Proč vodík v letectví?
Vodík je lehký, výkonný a při správném zpracování zcela bezemisní. Má více než třikrát vyšší energetickou hustotu na hmotnost než běžné letecké palivo (kerosin) – to z něj činí ideální kandidát pro letadla, která potřebují co nejvyšší výkon s co nejnižší hmotností.
Existují dvě hlavní cesty, jak může být vodík využit:
- Palivové články (FCEV technologie) – vodík vyrábí elektřinu pro elektromotory
- Přímé spalování vodíku v upravených turbínových motorech – podobně jako kerosin
Každá technologie má své výhody. Palivové články jsou ideální pro kratší regionální lety, spalovací motory zase pro dlouhé trasy, kde je klíčová rychlost a dolet.
Kdo vodíková letadla vyvíjí?
Airbus – ZEROe program
Evropský letecký gigant Airbus představil už v roce 2020 svou vizi ZEROe – první komerčně využitelné vodíkové letadlo. V roce 2025 pokračuje vývoj tří prototypů:
- Turboprop (70–100 cestujících, dolet 1500 km)
- Turbofan (120–200 cestujících, dolet 2000 km)
- Blended-Wing Body (futuristický design, vyšší efektivita)
Airbus plánuje první komerční nasazení do roku 2035, ale v roce 2025 už probíhá testování prvních hydrogen-powered demonstrátorů v reálných podmínkách.
ZeroAvia – průkopník v regionální dopravě
Britsko-americká společnost ZeroAvia je lídrem v oblasti vodíkových palivových článků pro menší letadla. Jejich nejznámější projekt:
- Letoun Dornier 228 s 19 místy upravený na vodíkový pohon
- V roce 2023 absolvoval první let s palivovým článkem
- V roce 2025 pokračuje s vývojem většího 40–70místného modelu
ZeroAvia cílí na regionální lety do 500 km, kde se chce stát konkurencí pro dieselové turbovrtulové letouny.
Universal Hydrogen
Americký startup, který vyvíjí vodíkové kapsle, jež lze snadno vyměňovat v letadlech bez nutnosti tankování. Společnost pracuje na přestavbě letounů ATR72 a spolupracuje se společnostmi jako Plug Power nebo Connect Airlines.
H2FLY a další evropské projekty
- H2FLY testuje HY4, čtyřmístné letadlo s palivovým článkem
- V roce 2025 probíhá testování větší verze s kapalným vodíkem
- Německo a Francie masivně investují do vývoje vodíkových leteckých technologií
Výhody vodíkového pohonu v letectví
- Bezemisní provoz – jediným produktem je vodní pára
- Tichý chod – zejména u variant s palivovým článkem
- Vyšší energetická hustota na hmotnost než baterie
- Lepší možnosti dekarbonizace krátkých a středních tras
- Potenciál pro regionální letiště bez elektrifikace
Navíc vodík lze vyrábět lokálně a skladovat v podobě kapalného nebo stlačeného plynu, což zvyšuje energetickou soběstačnost letišť.
Výzvy, které je třeba překonat
- Objemová náročnost – vodík má nízkou hustotu na objem, je potřeba velké nádrže
- Skladování při –253 °C (kapalný vodík) je technicky složité
- Bezpečnostní normy a certifikace – letectví je extrémně přísné na nové technologie
- Chybějící infrastruktura – zatím téměř žádné letiště nemá vodíkové stanice
- Cena – jak letadel, tak zeleného vodíku (zatím výrazně vyšší než kerosin)
Evropská agentura EASA i americká FAA však již připravují specifické předpisy pro certifikaci vodíkových letadel, což výrazně zkrátí čas uvedení na trh.
Kde se s vodíkovými letadly počítá?
- Regionální lety – do 1000 km, např. v rámci menších států, ostrovů nebo mezi menšími městy
- Ostrovní státy – Norsko, Island, Skotsko, Japonsko
- Vnitrostátní linky – s důrazem na ekologickou dopravu a energetickou soběstačnost
- Turistické destinace – kde může hrát ekologický provoz roli v marketingu
Začíná vodíková éra i v oblacích?
- V roce 2025 už probíhají reálné lety a testy vodíkových letadel
- Vývoj vede Airbus, ZeroAvia, Universal Hydrogen, H2FLY a další
- Vodíkový pohon má potenciál zcela nahradit dieselové a kerosinové motory na krátké a střední vzdálenosti
- Klíčem k rozšíření bude infrastruktura, bezpečnost a cena zeleného vodíku
- První komerční vodíkové lety se očekávají mezi roky 2028–2035
Vodíková revoluce v letectví sice teprve startuje, ale směr je jasný. Pokud budou investice a vývoj pokračovat současným tempem, do konce příští dekády už budeme létat na čistý vodík místo špinavého kerosinu – tiše, bez emisí a s čistým svědomím.
