Meziplyn znamená, že při podřazování na nižší převodový stupeň, ještě než pustíte spojku, na okamžik sešlápnete plynový pedál a tím zvýšíte otáčky motoru. U starších vozů, které nemají synchronizaci, byl meziplyn téměř nutností při podřazování. Při velkém rozdílu otáček na výstupní hřídeli z motoru a vstupní hřídeli v převodovce bylo velmi obtížné zařadit. K tomu se používal „náklaďákový“ meziplyn, kdy jste nejprve sešlápli spojku, zařadili neutrál, vyšlápli spojku, dali meziplyn a poté podruhé sešlápli spojku a zařadili nižší rychlostní stupeň.
Všechny nové vozy mají převodovky už plně synchronizovány. To znamená, že rozdíl otáček mezi hřídelí z motoru a z převodovky dokážou před samotným zařazením srovnat a tím jednak bez problémů zařadíte, jednak nedojde k zablokování hnacích kol (to hrozí spíše u zadokolek, jelikož při brzdění jsou zadní kola odlehčena). Meziplyn u nich proto při běžné jízdě nemá smysl.
U nových vozů může mít smysl „závodní“ meziplyn, označovaný jako „pata a špička“ (z anglického „heel and toe“), kdy jednou nohou stále brzdíte a zároveň s ní lehce sešlápnete plyn. Tím zkrátíte čas nutný k synchronizaci otáček. Tuto techniku je nutné celkem dost trénovat, abyste jednak nebrzdili moc (a tím nezablokovali kola), zároveň však ani nepolevovali. Samozřejmostí je při tom vhodná obuv (ideálně staré kecky se slabou podrážkou), v zimních polobotkách tuto techniku těžko zvládnete.
U nových automatických převodovek se můžete setkat i s tím, že dokáže dávat meziplyn za Vás. Kromě silných supersportů to ale nemá velký význam.
Více článků si můžete přečíst na portálu motoristika.cz
