Micromobilita zahrnuje lehká, obvykle jednostopá vozidla do 500 kg s maximální rychlostí okolo 45 km/h – např. elektrické koloběžky, elektrokola, elektrické skútry a mopedy, ale i jednokolky, segwaye či hoverboardy . Zařízení této kategorie mají široké využití ve městech.
Proč micromobilita roste?
-
Přetížená města a zácpy
Jednostopá vozidla umožňují obejít dopravní kolony a zkrátit cestovní čas díky své manipulovatelnosti v městském provozu . -
Ekologická udržitelnost
Elektrická micromobilita snižuje emise CO₂, hlučnost a spotřebu fosilních paliv – je součástí klimatických strategií měst. -
Náklady na provoz
Nízké pořizovací i provozní náklady. Ve sdílených systémech (např. Lime, Bolt, Yulu) běžně není servis hrazen uživatelem. -
Snadné parkování a skladování
Kompaktní vozidla lze ukládat doma, v kanceláři nebo na balkóně – sdílené modely mají navíc geofencing a zóny odkládání. -
Technologický pokrok
Lepší baterie, lehké materiály (carbon fiber, hliník) a konektivita IoT umožňují chytrá řešení – například sledování polohy, stav baterie, automatické zamykání.
Typy jednostopých vozidel
-
Elektrické koloběžky
Lehký, skladný dopravní prostředek vhodný pro krátké dojezdy (2–5 km). Používají se ve sdílených systémech s geofencingem. -
Elektrokola
Umožňují dojíždění i na delší vzdálenosti (10–20 km), s asistencí motoru jsou vhodná i do kopcovitého terénu a pro starší osoby . -
Elektrické mopedy a skútry
Nabízí vyšší rychlost a pohodlí; nahrazují auto pro každodenní dojíždění – vhodné pro soukromé i firemní využití. -
Cargo bike a nákladní jednostopá vozidla
Elektrokola s dopravní kapacitou například pro děti, nákupy nebo doručování.
Vliv na městskou infrastrukturu
-
Cyklostezky a vyhrazené pruhy: města potřebují přizpůsobit infrastrukturu pro bezpečný provoz micromobility.
-
Bezpečné parkovací zóny a nabíjecí stanice: např. Londýn, Sydney zřizují speciální parkovací místa a regulují sdílené služby .
-
Legislativa: konkrétní pravidla pro věk, rychlost, helmování, pojištění – např. ve Finsku zákaz pro děti do 15 let, licence pro provozovatele.
Integrace s veřejnou dopravou
Micromobilita nejlépe funguje v kombinaci s MHD (metro, vlak, tramvaj). Uživatelé tak často využívají vozidlo na „poslední míli“ – od domu na zastávku/naopak .
Výzvy a rizika
-
Bezpečnost: riziko kolizí – e-scootery a e-biky zvyšují počet úrazů, preference přileb a vhodné infrastruktury je klíčová .
-
Nejasná legislativa: problémy s věkem, helmou, pravidly pro parkování. Konflikt s chodci a automobily.
-
Chaotické parkování sdílených vozidel: někde se hromadí na chodnících či v chodbách – regulační zásahy pomáhají vyřešit nepořádek .
-
Omezený dojezd a ovlivnění počasím – zkrácený dojezd a menší kola nejsou vhodné v dešti či zimě.
Budoucnost micromobility
-
Chytré flotily: AI a geofencing pro regulaci parkování a využití, optimalizaci tras.
-
Propojení se Smart City: senzorika, priorita v provozu, integrace s MHD plánovači.
-
Podpora samospráv: dotace, zvýhodnění parkování, lepší infrastruktura .
-
Nové typy vozidel: lehké elektrické motocykly, hybridní koloběžky, skládací jednokolky.
Micromobilita – zejména v podobě elektrických koloběžek, elektrokol a malých skútrů – je klíčovým prvkem městské dopravy budoucnosti. Nabízí ekologické, efektivní a cenově dostupné řešení pro každodenní mobilitu, podporované technologiemi i legislativou. Její rozvoj však vyžaduje propojenost s veřejnou dopravou a promyšlenou infrastrukturu, aby byla bezpečná a přínosná pro všechny účastníky provozu.
