Automobilový průmysl se v roce 2025 nachází na zásadním rozcestí. Zatímco ještě před deseti lety byla hlavním tématem diskuze mezi benzínem a dieselem, dnes výrobci čelí otázce, zda investovat do vodíkových technologií, nebo dál optimalizovat spalovací motory a jejich kombinace s elektrickými pohony. Rozhodnutí není jednoduché, protože obě varianty mají svá technická, ekonomická i ekologická specifika. Jak tedy automobilky zvažují své kroky a jaké strategie volí při hledání rovnováhy mezi tradičními pohony a novými alternativami?
Vodík jako palivo budoucnosti
Vodík je často označován za palivo s nulovými emisemi, protože při jeho použití v palivových článcích vzniká pouze vodní pára. Vozidla na vodíkový pohon, známá jako FCEV (Fuel Cell Electric Vehicles), využívají elektromotor, který je napájen elektřinou vznikající chemickou reakcí mezi vodíkem a kyslíkem. Největší výhodou těchto vozů je rychlé doplnění paliva (3–5 minut) a dlouhý dojezd (až 600–700 km), což je činí ideálními zejména pro nákladní dopravu a dálkové jízdy.
Na druhé straně však vodíková technologie naráží na několik zásadních překážek:
Podobné články
- Vysoké náklady na výrobu tzv. zeleného vodíku, který vzniká elektrolýzou vody za použití obnovitelné energie.
- Nedostatečná infrastruktura – v Evropě je v roce 2025 stále méně než 300 vodíkových čerpacích stanic.
- Nízká energetická účinnost – z hlediska energetického řetězce (výroba, doprava, přeměna v palivovém článku) je vodík méně efektivní než přímé použití elektřiny.
Spalovací motory – evoluce místo revoluce
Na druhé straně stojí spalovací motory, které sice čelí legislativnímu tlaku, ale stále jsou technologicky vyspělé, cenově dostupné a globálně rozšířené. Mnohé automobilky pokračují v investicích do efektivnějších benzínových a dieselových motorů, případně je kombinují s elektrickým pohonem v podobě mild-hybridů a plug-in hybridů.
Optimalizace spalovacích motorů zahrnuje vývoj nových systémů přímého vstřikování, variabilního časování ventilů, nízkotlaké recirkulace výfukových plynů (EGR) a turbodmychadel s proměnnou geometrií. Takto modernizované motory dokáží nabídnout nižší emise CO₂, vyšší účinnost a lepší jízdní vlastnosti, což je činí atraktivní volbou zejména pro trhy mimo EU, kde bude regulace mírnější.
Jak se rozhodují jednotlivé značky?
Toyota je jedním z největších propagátorů vodíkových vozidel. Již několik let vyrábí model Mirai, který využívá palivový článek. Zároveň investuje do vodíkové infrastruktury v Japonsku a Evropě a testuje využití vodíku i v nákladní dopravě. Toyota však zároveň stále podporuje hybridní technologie a pokračuje ve vývoji spalovacích motorů, které jsou schopny spalovat vodíkový plyn přímo v motoru, čímž propojuje obě cesty.
Hyundai zaujímá podobnou strategii. Kromě elektromobilů rozvíjí i vodíkové modely jako Nexo a soustředí se na komerční vozidla na vodík, například v segmentu autobusů a tahačů. Zároveň si ponechává silnou pozici v oblasti klasických spalovacích motorů, především v zemích s nižší mírou elektrifikace.
BMW zatím zůstává v rovině testování vodíkových technologií, konkrétně na modelu iX5 Hydrogen, ale hlavní investice směřuje do elektromobilů a plug-in hybridů. Značka stále nabízí spalovací motory nové generace, přizpůsobené požadavkům emisních norem Euro 6d a připravuje se i na Euro 7.
Mercedes-Benz se rozhodl soustředit téměř výhradně na elektromobilitu a do vodíku investuje především v oblasti těžké nákladní dopravy prostřednictvím své dceřiné společnosti Daimler Truck. V osobní dopravě sází na čistě elektrická vozidla (BEV) a ukončuje vývoj spalovacích motorů.
Volkswagen Group dal vodíkovým technologiím sbohem v osobní dopravě – považuje je za příliš nákladné a neefektivní. Veškeré úsilí a investice směřuje do bateriové elektromobility, především prostřednictvím značek Volkswagen, Audi, Cupra a Škoda. Zároveň ale v rámci přechodné fáze investuje do mild-hybridních a plug-in hybridních verzí svých modelů.
Renault a Stellantis kombinují přístupy. Renault testuje vodíkové technologie ve spolupráci se startupem Plug Power a uvedl vodíkovou verzi dodávky Kangoo Hydrogen. Stellantis investuje do vodíkových lehkých užitkových vozidel, především pod značkami Opel a Peugeot, ale v osobní dopravě stále rozvíjí spalovací a hybridní technologie.
Zeměpisný a tržní kontext
Rozhodování automobilek ovlivňuje také regionální specifika. V Evropě s přísnou legislativou dominuje elektromobilita, zatímco v Asii a Severní Americe se více testují alternativní cesty včetně vodíku. V rozvojových regionech, jako je jižní Asie, Afrika nebo Jižní Amerika, zůstávají hlavním hráčem spalovací motory, především kvůli ceně a infrastruktuře.
Investice do vodíku a spalovacích motorů nejsou protichůdné, ale komplementární strategie. Zatímco vodík nabízí bezemisní budoucnost pro těžkou dopravu a dlouhé trasy, spalovací motory – zejména v kombinaci s elektrifikací – zůstávají důležitým nástrojem pro dostupnou a flexibilní mobilitu. Automobilky tak dnes nevolí jen mezi dvěma cestami, ale hledají rovnováhu mezi inovací a realitou trhu.
Budoucnost ukáže, zda se vodík stane hlavním palivem v dopravě, nebo zůstane niche technologií pro specifické účely. V každém případě budou o úspěchu rozhodovat efektivita, náklady, infrastruktura a politická vůle.
