Moderní technologie, včetně automatizace a umělé inteligence, postupně mění podobu dopravy tak, jak ji známe. Zvláště v automobilovém průmyslu hrají čím dál důležitější roli tzv. autonomní jízdní asistenty. Tyto systémy sice zatím nepředstavují plně samořiditelná auta, ale jejich přítomnost již nyní významně zvyšuje bezpečnost, pohodlí i plynulost provozu. Uplatnění nacházejí nejen v osobních automobilech, ale i v dopravní logistice či veřejné přepravě.
Co vlastně autonomní asistenti dělají
Autonomní jízdní asistenti, známí pod zkratkou ADAS (Advanced Driver Assistance Systems), slouží k podpoře řidiče při řízení. Podle míry zapojení systému můžeme mluvit o různých úrovních automatizace. Tyto technologie zvládají funkce od jednoduchého varování před nebezpečím až po aktivní zásahy, jako je řízení v dopravní zácpě či automatické zastavení před překážkou.
Mezi nejběžnější prvky těchto systémů patří adaptivní tempomat, udržování vozidla v jízdním pruhu, automatické brzdění v případě hrozící kolize, rozpoznání mrtvého úhlu, čtení dopravních značek a také automatizované parkování.
Jak technologie funguje
Funkce ADAS nejsou možné bez pokročilého technického zázemí. Vozidla jsou vybavena sadou senzorů, kamer, radarů a v některých případech i lidarem. Tyto prvky společně sledují okolí vozu a posílají informace do výpočetní jednotky, která je v reálném čase vyhodnocuje. Na základě zjištěných údajů pak systém dokáže předvídat pohyby ostatních účastníků silničního provozu a v případě potřeby i sám jednat.
Díky propojení s GPS, digitálními mapami a datovým připojením může vozidlo reagovat inteligentněji – například se vyhne koloně, upozorní na nebezpečný úsek nebo navrhne úpravu trasy podle aktuální dopravní situace.
Bezpečnost na prvním místě
Základním cílem těchto technologií je eliminovat nehody způsobené lidským faktorem. Statistiky ukazují, že většina nehod vzniká vinou řidiče – kvůli nepozornosti, únavě nebo špatnému úsudku. Právě v těchto situacích mohou asistenti výrazně pomoci. Automatické brzdění může zabránit srážce s náhle se objevivší překážkou, zatímco systém pro udržování v jízdním pruhu zamezí nechtěnému vybočení z dráhy. Tyto funkce se osvědčily zejména v hustém městském provozu i na dálničních trasách.
Stupně automatizace podle SAE
Pro lepší orientaci v oblasti autonomního řízení byla vytvořena mezinárodně uznávaná škála úrovní autonomie, od 0 do 5. Úroveň 0 označuje vozidla bez jakékoli asistence, kde má řidič plnou kontrolu. Na úrovni 1 se objevují první asistenti, například tempomat nebo upozornění na opuštění pruhu. Úroveň 2 umožňuje vozu částečně převzít řízení, ale řidič musí být stále připraven zasáhnout. Úroveň 3 dovoluje automatizovanou jízdu v omezených podmínkách, například na dálnici. Úroveň 4 už zvládá většinu situací bez zásahu člověka, ale stále se nejedná o univerzální řešení. A teprve úroveň 5 představuje plně autonomní vozidlo, schopné samostatně fungovat kdekoliv.
Dnes je nejčastěji využívána úroveň 2, výjimečně se objevují i funkce odpovídající úrovni 3. Přesto i tyto systémy znamenají výrazné zlepšení bezpečnosti i komfortu.
Limity současné technologie
Ani tyto pokročilé systémy nejsou bez chyb. Jejich spolehlivost může být snížena za špatného počasí, při sněhové pokrývce nebo kvůli znečištění senzorů. Kromě technických omezení se debatuje také o právní odpovědnosti při dopravních nehodách, v nichž systém zasáhl nebo mohl zasáhnout. Problémem může být i mylná představa uživatele, že vůz „řídí sám“, což vede k nepozornosti a nedostatečné kontrole – jev známý jako automatizační iluze.
Kam se technologie ubírá dál
Automobilky a technologické firmy po celém světě, jako jsou Tesla, Waymo, Mercedes-Benz, Volvo nebo BMW, investují do dalšího vývoje systémů vyšší úrovně autonomie. V blízké budoucnosti se očekává širší využití úrovně 4 v rámci městských flotil, jako jsou autonomní taxi nebo dopravní prostředky pro veřejnost.
Dalším zásadním posunem bude zavedení komunikace mezi vozidly (V2V) a mezi vozidly a infrastrukturou (V2I). Díky této výměně dat v reálném čase se vozidla budou moci lépe koordinovat, předcházet nehodám nebo plynuleji reagovat na dopravní situace.
Autonomní asistenti se stávají neodmyslitelnou součástí moderní mobility. Zatímco plná autonomie zůstává technickým a legislativním cílem budoucnosti, už dnes tyto systémy přispívají ke snížení nehodovosti, zvyšují komfort řízení a činí dopravu efektivnější. Vývoj technologií pokračuje rychlým tempem a vše nasvědčuje tomu, že v budoucnu budeme běžně vídat vozidla, která bezpečně dovezou své pasažéry do cíle i bez aktivního zásahu člověka.
