

V roce 2025 jsou emise spalovacích motorů stále horkým tématem ve veřejné i odborné debatě. Přestože automobilky investují do nízkoemisních technologií, rostoucí tlak ze strany politiky, médií i ekologických organizací vytváří často zjednodušený a zkreslený obraz reality. Mnoho tvrzení kolujících v diskuzích se zakládá na mýtech, které neodpovídají současnému technickému vývoji ani legislativnímu rámci. Tento článek si klade za cíl rozlišit fakta od domněnek a nabídnout čtenáři objektivní pohled na emise ze spalovacích motorů v roce 2025.
Mýtus č. 1: Všechna auta se spalovacím motorem produkují obrovské množství škodlivin.
Fakt: Díky zavedení přísných emisních norem (např. Euro 6d a připravovaná Euro 7) jsou moderní spalovací motory mnohonásobně čistší než jejich předchůdci. Nové vozy s benzínovými i dieselovými motory produkují výrazně nižší množství oxidů dusíku (NOₓ), pevných částic a uhlíkových sloučenin. Technologie jako selektivní katalytická redukce (SCR), filtry pevných částic (DPF/GPF) a systémy řízení spalování zajišťují, že v reálném provozu odpovídají vozy stanoveným emisním limitům.
Mýtus č. 2: Dieselové motory jsou vždy špinavější než benzínové.
Fakt: Tento názor byl oprávněný v minulosti, ale moderní diesely jsou dnes často čistší než srovnatelné benzínové motory, zejména pokud jde o spotřebu paliva a emise CO₂. Díky pokročilým systémům čištění výfukových plynů splňují přísné normy a navíc nabízejí vyšší účinnost. Dieselové motory jsou stále vhodnou volbou pro dlouhé trasy a těžší vozidla, kde nízká spotřeba výrazně přispívá ke snižování celkových emisí.
Mýtus č. 3: Emise CO₂ jsou totéž co škodlivé emise.
Fakt: Emise oxidu uhličitého (CO₂) jsou sice hlavním skleníkovým plynem přispívajícím ke globálnímu oteplování, ale nejsou zdraví škodlivé v klasickém smyslu (například na rozdíl od NOₓ, pevných částic nebo uhlovodíků). Při hodnocení ekologického dopadu vozidla je důležité rozlišovat mezi klimatickým a zdravotním efektem různých typů emisí.
Mýtus č. 4: Emise z moderních aut jsou zanedbatelné díky čistým palivům.
Fakt: Kvalita paliva sice hraje roli, ale samotné složení benzínu nebo nafty neeliminuje vznik škodlivých emisí. Výrazné snížení emisí je výsledkem komplexní kombinace technologií, jako je turbo, variabilní ventilové rozvody, vysokotlaké vstřikování, recirkulace výfukových plynů (EGR) a software řídicí jednotky motoru. Čistota paliva pomáhá, ale nestačí sama o sobě.
Mýtus č. 5: Elektromobily mají nulové emise, takže spalovací motory už nemají smysl.
Fakt: Elektromobily mají nulové lokální emise, ale jejich celková uhlíková stopa závisí na tom, jak se vyrábí elektřina a baterie. V regionech, kde je energetický mix založen na fosilních palivech, může být celkový dopad na klima srovnatelný nebo vyšší než u úsporného spalovacího auta. Spalovací motory, zejména v kombinaci s mild-hybridními systémy nebo syntetickými palivy, mají stále význam pro postupný přechod k čistší mobilitě.


Mýtus č. 6: Všechny spalovací motory by měly být zakázány kvůli emisím.
Fakt: Zákazy jsou politickým nástrojem, který má urychlit přechod na nízkoemisní vozidla, ale je třeba uvažovat i o technologické neutralitě. Spalovací motory mohou hrát důležitou roli i v budoucnosti, pokud budou využívat uhlíkově neutrální paliva – například e-paliva nebo biopaliva nové generace. Úplné vyřazení této technologie by mohlo být neekonomické a technicky předčasné, zvlášť v méně rozvinutých oblastech.
Mýtus č. 7: Výfuk je jediným zdrojem emisí auta.
Fakt: Moderní výzkumy ukazují, že s klesajícími emisemi z výfuků roste význam jiných zdrojů – například emise z brzdného obložení, pneumatik nebo víření prachu z vozovky. Tyto tzv. nevýfukové emise postihují i elektromobily, často kvůli vyšší hmotnosti baterií. Proto je důležité chápat emise vozidla jako komplexní problém, nikoliv pouze výfukovou záležitost.
Mýtus č. 8: Testy emisí v laboratoři neodpovídají realitě.
Fakt: Dříve to byla pravda, ale od zavedení měření podle cyklu WLTP (Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Procedure) a reálného měření v provozu (RDE) je situace jiná. Dnešní vozy jsou testovány za reálných podmínek na silnicích, a výsledky odpovídají běžnému provozu. Tím se výrazně zlepšila transparentnost emisních údajů i důvěra spotřebitelů.
Jak vypadá emisní realita v roce 2025?
Moderní vozidla se spalovacím motorem vyráběná v roce 2025 mají emise nižší o desítky procent než vozy z počátku milénia. Využívají pokročilé filtrační systémy, optimalizované spalování, mild-hybridní pohony a další nástroje pro minimalizaci emisí. Zároveň se více než kdy dřív uplatňuje integrovaný přístup, kde je vozidlo vnímáno jako součást širší dopravní a ekologické politiky.
Zásadní roli hrají také regulace a daňové systémy, které motivují výrobce i spotřebitele k nákupu úspornějších a čistějších vozidel. Mnoho států podporuje obnovu vozového parku, kdy jsou stará auta nahrazována novými s nižšími emisemi. To má na kvalitu ovzduší v městech mnohem větší dopad než samotná technologie motoru.
Veřejná debata o emisech spalovacích motorů je často zjednodušena, zatímco skutečnost je mnohem složitější. Moderní technologie dokážou výrazně snížit emise, a v kombinaci s novými palivy, softwarem a regulačními nástroji činí z dnešních spalovacích motorů technicky vyspělá a ekologicky přijatelná řešení.
Zároveň je důležité nerozhodovat se podle emocí, ale podle dat – a ta ukazují, že dobře navržený spalovací vůz v roce 2025 může být stále šetrný k životnímu prostředí, zejména pokud je součástí širšího systému udržitelné mobility.