Rozvoj elektromobility je v posledních letech úzce spojen s debatou o ekologii a ochraně životního prostředí. Elektromobily jsou často prezentovány jako klíč k čistší dopravě a k dosažení uhlíkové neutrality. Otázkou však zůstává, jak moc je tato „čistota“ reálná a do jaké míry závisí na využívání zelené energie při jejich provozu. V roce 2025 se stává stále aktuálnější téma propojení obnovitelných zdrojů energie s elektromobilitou.
Mnoho lidí si totiž neuvědomuje, že samotný elektromobil je „čistý“ pouze tak, jak „čistá“ je elektřina, kterou je nabíjen.
Elektromobily a jejich uhlíková stopa
Samotný provoz elektromobilů je bezemisní – během jízdy nevypouštějí žádné škodlivé plyny, CO₂, ani jiné látky zatěžující ovzduší. To je jejich nesporná výhoda zejména v městském prostředí, kde dochází ke zlepšení kvality ovzduší a snížení hlukové zátěže.
Problém však nastává ve chvíli, kdy se podíváme na celý životní cyklus elektromobilu – tedy od výroby přes provoz až po recyklaci.
Klíčovou roli v celkové uhlíkové stopě elektromobilu hraje právě zdroj elektřiny, která je využívána pro jeho nabíjení.
Zelená energie – základ čisté elektromobility
Zelená energie představuje elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů – tedy ze slunce, větru, vody, biomasy nebo geotermální energie.
Čím vyšší je podíl této energie v národní síti, tím více se dá hovořit o tom, že elektromobily skutečně jezdí „čistě“.
V roce 2025 se situace v jednotlivých zemích výrazně liší:
- V severských státech (Norsko, Švédsko, Island) je podíl obnovitelné energie při výrobě elektřiny až 80-100 %.
- V České republice, Polsku nebo Německu stále výrazný podíl výroby pokrývají uhelné a plynové elektrárny.
- V USA je situace různorodá dle jednotlivých států – Kalifornie je na špičce v podílu zelené energie, zatímco jiné státy zaostávají.
Reálná ekologičnost elektromobilů
Podle aktuálních studií z roku 2025 je zřejmé, že elektromobily jsou ve většině případů ekologičtější než vozy se spalovacím motorem. Avšak:
- V zemích s vysokým podílem fosilní energie je rozdíl mezi elektromobilem a moderním dieselem menší.
- V zemích s vysokým podílem obnovitelných zdrojů je provoz elektromobilu výrazně šetrnější k životnímu prostředí.
Výpočty ukazují, že elektromobil se v oblasti uhlíkové stopy dostává „do plusu“ (oproti spalovacímu vozu) po ujetí přibližně 50 000 až 100 000 km, a to v závislosti na energetickém mixu dané země.
Podpora zelené energie pro elektromobily
V roce 2025 roste trend využívání tzv. chytrého nabíjení, kdy se elektromobily nabíjejí především v době, kdy je v síti nadbytek zelené energie – například ve slunečných nebo větrných dnech.
Dále se rozvíjí:
- Domácí fotovoltaika – majitelé elektromobilů si instalují solární panely a bateriová úložiště, aby si mohli své auto nabíjet vlastní ekologickou elektřinou.
- Speciální tarify od energetických firem, které zajišťují garanci zelené energie při nabíjení.
- Budování veřejných nabíjecích stanic, napájených primárně z obnovitelných zdrojů.
Budoucí trendy a vývoj
Výhled do roku 2030 a dále ukazuje, že propojení elektromobility s obnovitelnými zdroji energie bude stále důležitější.
Mezi klíčové faktory patří:
- Decentralizace energetiky – více malých výroben elektřiny (domácí fotovoltaika, větrníky).
- Rozvoj vodíkových technologií a jejich propojení s elektromobilitou.
- Masivní rozvoj bateriových úložišť, která pomáhají stabilizovat síť a umožňují lepší využití zelené energie.
- Vznik energetických komunit, kde si domácnosti a firmy vzájemně sdílejí elektřinu z obnovitelných zdrojů.
Odpověď na otázku, jak „čistě“ skutečně jezdíme v roce 2025 s elektromobily, zní: záleží na tom, odkud pochází elektřina, kterou vozidlo nabíjíme.
Samotný elektromobil je technologicky připraven k tomu být maximálně ekologickým dopravním prostředkem. Aby však naplnil svůj ekologický potenciál, je klíčové rozvíjet obnovitelné zdroje energie a efektivní energetickou infrastrukturu.
Budoucnost dopravy proto nespočívá pouze v samotné změně pohonu, ale především v propojení elektromobility se zelenou energií a v odpovědném přístupu k celému energetickému systému. Pouze tak bude možné dosáhnout skutečně čisté mobility, která bude šetrná nejen k ovzduší ve městech, ale i ke globálnímu klimatu.
