

V době, kdy se autonomní vozidla stávají stále běžnějšími účastníky silničního provozu, nabývá na významu schopnost těchto vozidel komunikovat mezi sebou. Tento typ komunikace, označovaný jako V2V (vehicle-to-vehicle), představuje revoluční prvek v oblasti bezpečnosti, plynulosti provozu a efektivity dopravy. Ale jak vlastně tato komunikace vypadá v praxi? Jak si vozidla „povídají“ a co si mezi sebou sdělují? A jaké technologie za tím stojí?
Co je V2V komunikace?
V2V znamená „vozidlo na vozidlo“ – tedy systém, kdy se vozidla mezi sebou dorozumívají bez nutnosti zásahu člověka. Tato komunikace je obousměrná a automatizovaná, probíhá v reálném čase a slouží především ke sdílení klíčových informací o aktuální poloze, rychlosti, směru jízdy, brzdění, stavu vozovky nebo například výskytu překážky.
Hlavním cílem V2V je předcházet kolizím, zvýšit plynulost dopravy a umožnit kooperativní řízení mezi více autonomními systémy.
Technologie v pozadí
V2V komunikace je možná díky několika základním technologiím:
- DSRC (Dedicated Short-Range Communications) – bezdrátová technologie podobná Wi-Fi, která umožňuje přímou výměnu dat mezi vozidly na krátkou vzdálenost (až 300 metrů). Výhodou je nízká latence a vysoká spolehlivost.
- C-V2X (Cellular Vehicle-to-Everything) – novější přístup využívající mobilní sítě (zejména 5G) k zajištění širšího dosahu a propojení nejen s vozidly, ale i s infrastrukturou (V2I), chodci (V2P) a dalšími prvky dopravy.
- GPS a senzorové systémy – každé autonomní vozidlo využívá senzory, kamery, LIDARy a radary, které shromažďují data a pomáhají vytvářet přesný obraz okolí. V rámci V2V jsou tato data zjednodušena a sdílena s ostatními vozidly v okolí.


Jak to vypadá v praxi?
Představme si situaci na dálnici. Autonomní vozidlo v levém pruhu zaznamená náhlé brzdění kvůli spadlému předmětu na silnici. Během milisekund vyšle V2V signál do všech vozidel v dosahu s informací o brzdění a důvodu zpomalení. Ostatní vozidla obdrží tuto zprávu ještě dříve, než vůbec uvidí brzdící auto, a podle toho upraví svou rychlost nebo trajektorii.
Další běžné scénáře zahrnují:
- Koordinaci při změně jízdního pruhu – vozidla mezi sebou vyjednávají o ideálním načasování a rozestupech.
- Průjezd křižovatkou bez semaforů – auta si sdělují plánovaný směr a čas příjezdu, aby mohla bezpečně a plynule projet bez nutnosti zastavení.
- Platooning – několik nákladních vozidel jede v těsném konvoji, synchronizováno pomocí V2V, což výrazně snižuje spotřebu paliva a zvyšuje kapacitu silnic.
Bezpečnost a ochrana dat
Komunikace mezi vozidly musí být extrémně rychlá a spolehlivá, ale zároveň bezpečná proti kybernetickým hrozbám. Proto se u V2V systémů klade důraz na:
- Šifrování přenosu dat
- Anonymizaci údajů (například registračních čísel)
- Autentizaci zařízení – jen certifikovaná vozidla mohou vstoupit do komunikační sítě
- Ochranu proti falešným zprávám – systém musí být schopen detekovat a ignorovat „škodlivé“ nebo chybné informace
Evropská unie i jednotlivé státy přijaly právní rámce, které V2V komunikaci podporují, ale zároveň stanovují přísná pravidla pro ochranu osobních údajů a kybernetickou bezpečnost.
Současnost a budoucnost
V roce 2025 jsou V2V systémy testovány v několika pilotních projektech po celé Evropě – například na německých dálnicích, ve švédských městech nebo v nizozemských přístavech. Výrobci jako Volkswagen, BMW, Toyota nebo Hyundai již implementují V2V čipy do svých modelů, zejména těch vyšších tříd.
Do budoucna se očekává, že V2V bude nedílnou součástí každého autonomního vozidla. S rozvojem 5G sítí, umělé inteligence a chytré infrastruktury se tato technologie rozšíří i do běžného provozu. Kombinace V2V a V2I (komunikace s infrastrukturou) přinese zcela nový způsob řízení dopravy – kolektivní, adaptivní a bezpečný.
Komunikace jako klíč k bezpečné autonomní budoucnosti
V2V komunikace představuje zásadní technologický milník na cestě k plně autonomní dopravě. Díky tomu, že vozidla sdílejí informace v reálném čase, mohou předvídat situace, reagovat dříve než člověk a vyhýbat se kolizím, které by jinak byly nevyhnutelné.
Zatímco samotná technologie je téměř připravena, výzvou zůstává standardizace, právní rámec a důvěra veřejnosti. Pokud se podaří tyto výzvy překonat, můžeme se těšit na budoucnost, kde budou auta mluvit mezi sebou a my se budeme moci cítit na silnicích bezpečněji než kdy dřív.