Historie motocyklu Babetta

Výroba historicky nejznámějších mopedů Babetta sahá do roku 1957. Celým vývojem a historií značky vás provedeme v následujícím článku.

Historie mopedů Babetta

První modely Babetty, vyrobené v podniku Velo Stadion v Rakovníku, sjely z výroby v roce 1957. Jmenovaly se Stadion S11 s motory Jawa 552. Následují modely S22 a S23. V roce 1958 expanduje výroba do Prahy Nuslí, kde se vyráběly mopedy Jawa 551 Jawetta. Mopedy byly na svou dobu velmi kvalitní a levné, objem výroby však silně přesahoval tuzemskou a co teprve zahraniční poptávku. Tak se Babetta stala na nějaký čas nedostatkovým zbožím.

Kromě toho se stal Babettě silnou konkurencí modernizovaný Pionýr, typ Jawa 05 s výrazně lepšími užitnými vlastnostmi. Tato situace vyústila v roce 1964 ve vládní rozhodnutí o ukončení výroby mopedů Stadion i Jawetta.

V považských strojírnách, kde se konstruovali Pionýři, nechtějí zůstat pozadu a tak v roce 1963 začali konstruktéři kromě Pionýrů vyvíjet také lehké mopedy. První model měl poháněné zadní kolo třecím válečkem a podobal se Solexu z Francie. Projekt byl však zanedlouho zastaven a tak zůstalo pouze u několika náčrtů.

Dva roky poté byl však vyroben první prototyp mopedu s netradičním a na svou dobu velmi nadčasovým vzhledem, který vzrostl pod rukama Jindřicha Šafaříka a Alojze Vačka. Motor byl chlazený ventilátorem, vidlice dostala drážkovaný hřídel a k zadnímu kolu byl řetěz utěsněn gumovými manžetami. Projet byl však opět zastaven.

Až koncem roku 1968 se podařilo díky vývoji Františka Tichého začít konstruovat nový moped, který měl nahradit stávající skútr Tatran. První sériově vyráběný moped z Považské Bystrice dostal jméno podle úspěšné písně “Babetta šla do světa”.

Moped měl moderní konstrukci, nízkou pohotovostní váhu, jedno-rychlostní převodovku a suchou automatickou rozběhovou spojku. Maximálku udávala 40 km/h a u jednotlivých vývozních provedení se rychlost nepatrně lišila. Model měl jako první bezkontaktní tranzistorové zapalování TRANZIMO a dokonce se na něm ukazovalo hned několik světových patent.

Jawa M-207 Babetta

Další model se vyráběl na šestnáctipalcových kolech a dostal mnoho nových konstrukčních vychytávek. Vyvážel se do mnoha zemí a prodávali se v západoněmeckých obchodní řetězcích Neckermann a Quelle. Verze Mofa M207 disponovala maximální rychlostí 25 km/h, Jawa 25 Tranistor dostala v roce 1974 cenu spolkového ministra hospodářství. Od roku 1975 měl moped rám s odpruženou zadní vidlicí.

Moped Jawa M-207 Babetta

Výroba motorů M-207 probíhala později v Rajci, podvozek se začal montovat i v pobočném závodě v Považských strojírnách v Kolárově na Slovensku. V roce 1976 byla výroba mopedů ukončena a konstrukční vývoj nadále probíhal v Považských strojírnách a výroba v pobočných závodech podléhala jejich kontrole.

M-210 Babetta

Novinka, moped M-210 Babetta dostal novou dvoustupňovou automatickou převodovku se suchými spojkami a modernějším designem. Drobné úpravy měly vliv na vyšší výkon motoru. Výroba probíhala díky vysoké poptávce ve dvou podnicích, v Kolárově a Čalově.

Později přichází na scénu moped, vycházející ze základního modelu M-210. Motor měl jednu rychlost, snížený výkon a maximální rychlost 25 km/h. Určen byl především pro západní trh a pro řízení tohoto mopedu nebylo potřeba žádné řidičské oprávnění.

V roce 1989 přichází Babeta Minimokik Stella. Tyto mopedy však v sobě měly nespolehlivý a zastaralý motor, vycházejícího z historického československého motoru Stadion S11, který se implementoval do Jawy 552. Nahradil ho motor M-225 z Kolárova.

Poslední provedení mopedu Babetta nese název Sting, Typ 193. Celkem se ho vyrobilo sto kusů, které byly určeny pro německý trh. Motor z typu M-210, s hliníkovým válcem a hlavou, měla ale pozměněný tvar a odlévala je firma Sachsenring Tatra v Matejovicích.