Historie výrobce Aermacchi

Historie automobilky Aermacchi | Značka Aermacchi, která se na začátku své historie specializovala na výrobu letadel, se později podepsala na řadě jednostopých vozidel.

Letecká továrna na jezera Varese nesla název Aeronautica Macchi a založena byla jako stejnojmenná společnost Giuliem Macchim. Později se jméno zkrátilo na jednoduché Aermacchi a továrna se slibně rozvíjela i během první světové války. V roce 1934 získala titul Schneider Trophy s typem C-72 a rychlostí 440 mil za hodinu (708,1 km/h). Během druhé světové války byl hydroplán Aermacchi nejhezčím stíhacím letounem používaným leteckými silami.

Po skončení války se rozhodlo o spuštění výroby lehkých tříkolek. První tříkolka s označením Macchitre MB1, s motorem 500 ccm se těšila velké oblibě a tak začala firma hledat šikovného konstruktéra, který by sestrojil lehký motocykl. Do firmy přichází Lin Tonti z továrny Benelli.

První Tontihova konstrukce nese označení Aermacchi 125N z roku 1951

Jednalo se o stroj s otevřeným rámem a dvoudobým motorem o výkonu 125 ccm s výkonem 4 koňské síly, uloženým výkyvně se zavěšením zadního kola. Motorka byla něco mezi motocyklem a skútrem, podle toho, jak se namontovala palivová nádrž. Po několika letech byl model překonstruován a získal označení 125U.

Dalším konstruktérem motocyklů Aermacchi byl Alfred Bianchi. Zkonstruoval stroj Chimera s motorem o výkonu 175 ccm. Jednalo se o první čtyřdobý motocykl u Aermacchi. V Itálii však čtyřdobý motor příliš zákazníků neoslovil a tak se musel stroj ještě poupravit. To vedlo ke zvýšení výrobních nákladů a samozřejmě vyšší pořizovací ceně. V Itálii se hlavně prodávaly stroje s rozvodem OHC i u cestovních strojů a Bianchi přišel s motorem OHV. To vyvolalo ve značce spory, musel však argumentovat s tím, že půjde o snadnější údržbu a ani u rychlých sportovních strojů není nutný rozvod OHC.

O tom, že Bianchi věděl o čem mluví, přichází závodní verze Aermacchi, zanedlouho přichází verze s motorem 250 ccm. Aermacchi se prodávala jak ve verzi sportovní, tak cestovní a v roce 1957 byl motor upraven na sportovní verzi s výkonem 175 ccm na 15,5 koní a standardní verze s 13 koňmi. Prototyp vyzkoušel v roce 1960 Alberto Pagani na GP Německa.

Aermacchi představuje také skútr na velkých kolech Zeffiro 150 a lehký motocykl Corsaro 150 s motory 175 ccm a výkonem 6 koní. Do sériové výroby se dostal pouze model Zeffiro s třístupňovou převodovkou. V roce 1960 se do sériové výroby dostal motocykl Ala Verde v podobě cestovního motocyklu s pětistupňovou převodovkou. Nabízen byl také sportovní motocykl Ala d´Oro.

Spojení s Harley-Davidson

Psal se duben 1960, kdy se italská Aermacchi a americký Harley-Davidson domluvili na otevření nového podniku v Miláně, který se stal společnou majetkovou účastí pod názvem Aermacchi-Harley-Davidson. Obě dvě společnosti vlastnili kapitál rovným dílem, 50:50. Američané měli italské motocykly prodávat na americkém trhu. Aermacchi se dále soustředila na výrobu vojenských letadel, na kterých měla větší zisk, přesto v únoru 1960 představuje skútr Topper s dvoudobým motorem s výkonem 165 ccm a šlo o stroj prodávaný výhradně na americkém kontinentu. V roce 1962 přichází skútr s omlazenu verzí, přejmenován je na model Brezza a dva roky nato přichází malý moped Zeffiretto s dvoudobým jednoválcovým motorem o výkonu 48 ccm.

Posléze přichází model Ala Blu s vysokými řídítky v americkém stylu a jinou palivovou nádrží. Výkon 246,2 ccm a maximální rychlost 130 km/h se dočkala velkého věhlasu. Model Aletta 135 ML z roku 1968 střídá model Aletta 125 Scrambler. Rok poté přichází nová 350 ccm Aermacchi-HD bez kapoty, poháněná jednoválcem s rozvorem OHV a objemem 344 ccm s výkonem 25 koní při 7 000 otáčkách za minutu. V Americe se prodával pod názvem Baja. Z tohoto stroje pak byly postaveny typy Aletta Oro 125 ccm.

Nové dvoudobé motory

Zákazníci objevují sílu dvoudobých motorů a tak i továrna Aermacchi-HD přichází s novou řadou těchto agregátů. Jednalo se o svislé jednoválce s výkonem 15,5 koně a 125 ccm při 8 000 otáčkách za minutu. Jako první jej dostala nová RC 125, postavená na 18 a 21 palcových kolech. v roce 1972 přichází model 125 De Luxe, později toho roku přišly modely 350 SS a 350 SX. Společnost do motocyklů dodávala nový elektrický startér, který už byl dávno známý u japonských motocyklů. Novinkou byl rovněž dvojité kolébkový rám.

Aermacchi přesedlává na letadla

Aermacchi se o motocykly přestala zajímat a svou aktivitu věnuje na výrobu vojenských letadel. Společnost ve Varese si změnila jméno na AMF-Harley-Davidson a začala nová éra. V roce 1974 konečně přichází na scénu čtyřdobé motory. Továrna Schirana také produkuje nové dvoudobé motory se svislým jednoválcem. V roce 1978 zaniká společnost Aermacchi a v listopadu se začíná psát nová historie v Schiranně, kde se zrodila Cagiva bratry Claudia a Gianfranca Castiglioniových, která převzala bohatou historii a spolu s ní i zkušenosti továrny Aermacchi.

Další informace o historii automobilek a výrobců najdete na motoristika.cz

Mohlo by vás zajímat...

Oblíbená cestovatelská videa

Vítejte zpět!

Níže se přihlaste do vašeho účtu

Načtěte vaše heslo

Vložte prosím vaše uživatelské jméno nebo email pro reset hesla

Previous Next
Close
Test Caption
Test Description goes like this
Opravdu chcete odemknout tento příspěvek?
Počet pro odemknutí : 0
Opravdu chcete zrušit předplatné?